Milanovo hokejové statistiky

HOKEJOVÉ STATISTIKY

české reprezentace, evropských lig, NHL ...

  CZE   Česká extraliga   CZE   Česká reprezentace   CZE   Československý hokej   IIHF   Mezinárodní hokej   NHL   NHL a Stanley Cup     Vítězové evropských soutěží


N o v i n k y   . . .   z p r á v y   . . .   a k t u a l i z a c e

8.7.2020 -  Doplněna informace, že v roce 2026 by pořadatelskou zemí ZOH měla být Itálie.

3.7.2020 -  Ruský hokejový svaz dnes rozhodl, že hokejový titul získali hokejisté CSKA Moskva. Sezóna byla ukončena předčasně, konečné pořadí domácího šampionátu bylo dodatečně stanoveno na základě výsledků v základní části soutěže a v prvním kole play off KHL.

22.6.2020 -  V přehledu nejlepší cizinci v jednotlivých sezónách české (československé) hokejové ligy byly doplněny statistické údaje, kterých dosáhl v 50. letech Bulhar Alexander Gemov a v 70. letech Polák Leopold Warzecha.

10.6.2020 -  Do přehledu nejlepší výkony hráčů Československa (za období mistrovství světa 1972 - mistrovství světa 1992) byla hráčům doplněna klubová příslušnost. Nejčastěji je uveden údaj Dukla Jihlava (28 x), kde měli kromě kmenových hráčů možnost se průběžně posilovat i o hráče plnící si zde zpravidla dvouletou vojenskou povinnost a mnozí z hráčů byli v té době na vrcholu své (minimálně fyzické) výkonnosti. Druhé nejpočetnější zastoupení má Litvínov (15), následuje Sparta Praha (13), slovenské kluby Slovan Bratislava (12), Trenčín (11) a Košice (10), pak je Kladno (9), osminásobné zastoupení mají tradiční ligové týmy Pardubice, Plzeň a Motor České Budějovice, atd. Ve 12 případech působili hráči v zahraničních klubech, nejčastěji ve Finsku (6 případů).

31.5.2020 -  Neodehrané zápasy základní části NHL ročníku 2019/20 jsou s definitivní platností "odpískané" a individuální statistiky hráčů jsou tím pádem konečné. To mimo jiné znamená, že Art Ross Trophy získal s počtem 110 bodů německý útočník Leon Draisaitl (Edmonton), korunu krále střelců (Maurice Richard Trophy) si za 48 přesných zásahů poprvé vysloužil David Patrňák (Boston) a po x-té Alexandr Ovečkin (Washington). Aktualizováno: nejofenzivnější hráči NHL.

24.5.2020 -  Doplněno: nejlepší bodové výkony hráčů reprezentačních týmů na MS "A" 1961-1991 a ZOH 1980,1984, 1988. Původně byl tento přehled omezen pouze na výkony hráčů ze světových šampionátů, přičemž v roce 1980, 1984 a 1988 se mistrovství světa nekonalo. Vrcholovým turnajem hokejové sezóny (IIHF) byly v těchto letech olympijské hry, ovšem na rozdíl od olympijských turnajů pořádaných v období 1964 - 1976 (kdy se podle výsledku prvního zápasu týmy rozdělily do skupiny "A" - o medaile a "B" - o další umístění) bylo v 80. letech všech 12 účastníků rozděleno do dvou rovnocenných skupin. Startovní "pole" z 8 na 12 doplnily nejlepší týmy druhé výkonnostní úrovně (tj. z MS "B") a tím se šance poměřit své schopnosti na vrcholném hokejovém fóru otevřela i dalším týmům, kterým se v letech 1961 - 1991 účast v top skupině mistrovství světa vyhýbala.
V roce 1980 se tak olympiády v Lake Placid účastnilo i Japonsko (účast odmítly celky NDR a Švýcarska), které skončilo celkově poslední, dokázalo alespoň uhrát remízu s Nizozemskem. V roce 1984 se v Sarajevu kromě domácí Jugoslávie (porazila Itálii) na turnaji představilo i Rakousko (zvítězilo nad Norskem), které se kvalifikovalo i v roce 1988 do Calgary, kam se dostala i Francie (výhra v zápase o 11. místo).
Možná více než zmíněná účast reprezentantů těchto čtyř zemí jsou zajímavé nově uvedené výkony těch hráčů, kteří přispěli k medailovým úspěchům svých zemí. V roce 1980 měl na olympijském triumfu amerického týmu bezpochyby výrazný podíl brankář Jim Craig. V roce 1988 vychytal Finům jejich vůbec první medailové umístění v seniorské kategorii Jarmo Myllys. Tým SSSR se zpravidla díky nezpochybnitelné kvalitě hráčů v útočných a obranných řadách nemusel až tak moc spoléhat na výkony brankářů, nicméně určitou kvalitu brankářská jednička mít musela. Nejlepšího průměru branek na zápas dosáhl (při "podmínce" nevynechat žádný zápas na turnaji) v roce 1988 Sergej Mylnikov a jistě i tento výkon měl částečný vliv na to, že o rok později odešel jako první sovětský brankář do NHL. K jeho smůle si jej bohužel vybral klub Quebec Nordiques, v té době nejhorší tým NHL, který svojí herní bídu "potvrdil" i v další sezóně, kdy získal pouhým 31 bodů z 80 zápasů (druhý nejhorší byl Vancouver s 64 body!). Klub za sezónu 1989/90 poslal do hry sedm brankářů, Mylnikov dostal šanci v 10 zápasech, pouze 1x se mohl radovat z vítězství. Jeho statistiky jsou uvedeny v přehledu sovětští hokejisté v NHL.

17.5.2020 -  Možnost, aby do sestavy týmu na mistrovstí světa byli zapsáni 3 brankáři, byla až od šampionátu v roce 1987, do té doby byl třetí brankář na turnaj povolán pouze v případě zranění některého z jeho kolegů. To se stalo v československém týmu například v roce 1979, kdy na turnaj dodatečně přicestoval Jiří Crha. V roce 1985 byl v pozici "necestujícího náhradníka" Dominik Hašek, což ho připravilo tehdy nejenom o zlatou medaili, ale později i o možnost stát se členem Triple Gold Clubu, kde mimochodem žádný brankář není.
Hvězdý čas Dominika Haška na světových turnajích přišel o 13 let později při triumfu českého týmu na olympijských hrách v Naganu. Hašek odchytal celý turnaj a kromě toho, že vyhrál pět ze šesti zápasů, se mu povedlo stlačit číslo vyjadřující průměrný počet inkasovaných gólů na zápas pod magickou jedničku! Aktualizováno: nejlepší bodové výkony hráčů reprezentačních týmů na MS a ZOH od roku 1992.

17.4.2020 -  Letošní sezóna NHL stále zůstává otevřená, nicméně místo reportáží z průběhu zápasů se v současné době může prezentovat pouze připomínkami událostí, které jsou nějakým způsobem zajímavé. Takže co si třeba oživit jména českých hokejistů, kteří se kvůli touze zahrát si NHL rozhodli emigrovat z tehdejšího Československa (a skutečně se do NHL dostali)?
Ohlédnutí do historie začneme rokem 1974 a jménem Václav Nedomanský. Spolu se svým kamarádem Richardem Fardou se v době tehdejší normalizace rozhodli pro útěk do zámoří, přičemž jejich volbou zpočátku nebyla NHL, ale konkurenční WHA. Začínali v klubu Toronto Toros, kde strávili dvě sezóny, třetí pak jako hráči Birminghamu Bulls. Poté se jejich cesty rozdělily, Farda odešel hrát do Švýcarska, Nedomanský zahájil svoji čtvrtou sezónu v zámoří ve WHA, ale záhy (ve 33 letech!) se rozhodl přestoupit do NHL, ve které vydržel hrát až do 40 let.
Určitě i jeho úspěch pak motivoval ... zbytek článku (případně jiné další) naleznete v odkazu archiv.

autor
M.M.
TOPlist
Dotaz (pro tento web):